Okolí a osobnosti

Dějiny Strašecí jsou spjaty s historií křivoklátského panství. První písemná zpráva se váže k roku 1334, tehdy byla ves Strašecí zastavena panu Menhartovi z Olbramovic. V roce 1340 se připomíná Strašecí jako městečko připojené k hrádku Křivoklátu. V době husitské se Strašecí přiklonilo k husitům. Za vlády panovníka Jiřího z Poděbrad bylo město vypleněno královským vojskem za podporu pana Jindřicha z Kolovrat, odpůrce krále. V majestátu krále Vladislava Jagellonského z roku 1480 se uvádí, že městečko má nadále zůstat v majetku českého krále a obdrželo pečeť se znakem (poprsí krále, po levé straně se vzpíná český lev, na levé straně je písmeno W).
Po roce 1848 byl ve městě zřízen berní a soudní okres s příslušnými úřady. V roce 1891 byla zřízena pokračovací škola a roku 1897 dokončena výstavba budovy pro měšťanskou školu.

Rozvíjel se obchod, řemesla, vzniká tiskárna a továrna na výrobu škrobu později přeměněna na výrobu dřevěného zboží, jež měla svou tradici v obci Pecínov. Po první světové válce nastává stavební rozvoj, vedle nové obytné čtvrti je vystavěna okresní hospodářská záložna a okresní dům. Kulturní činnost rozvíjely osvětové spolky, muzeum a knihovna.

Z významnějších staveb ve městě je třeba jmenovat radnici na náměstí a původně gotický kostel zasvěcený Narození Panny Marie. Ve východní části města se nachází kaple sv. Isidora z roku 1715, která dříve sloužila jako hřbitovní. Restaurováním a přestavbou původní židovské synagogy vznikl Husův sbor (modlitebna církve československé husitské). Zajímavá je i stavba větrného mlýna z roku 1832 (nyní obytná budova).