9.9.2025 - Úvodní přednáška a Chmelařství na Volyni (podzimní cyklus Klubu cesty za poznáním)
První přednáška se uskuteční 9. září 2025 od 17 hodin v přednáškovém sále muzea a nabídne krátký úvod do tématu i zajímavosti o historii a rozvoji chmelařství na Volyni.
V průběhu 19. století hledala řada našich krajanů lepší životní podmínky za hranicemi tehdejšího Rakousko-Uherska. Zatímco mnozí zamířili do Ameriky, od roku 1868 začalo vystěhovalectví směřovat také do carského Ruska. Na Volyni, dnes na západní Ukrajině, byla tehdy k dispozici rozsáhlá nabídka levné půdy. Přednáška přiblíží osudy této krajanské komunity, včetně zapojení volyňských Čechů do bojů za vznik i obnovu československého státu v obou světových válkách.
Češi po svém příchodu na Volyň zásadním způsobem ovlivnili hospodářský vývoj oblasti. V zemědělství používali místnímu obyvatelstvu dosud neznámé postupy a technologie. Při polních prací používali kovové pluhy a brány a pole hnojili chlévskou mrvou. Rovněž významnou měrou přispěli k rozvoji sadařství. Jako první začali na Volyni pěstovat chmel. Byli v tom nakonec tak úspěšní, že někteří podnikatelé chmel vydávali za žatecký. Díky tomuto kroku začali krajané postupně zakládat pivovary, kterých vzniklo postupně šestnáct. V jednom z nich se pivo vaří do dnešních dnů. Protože řada osob na pěstování chmele zbohatla, začali chmel označovat za volyňské zlato.
Přednáška se koná na základě podpory při řešení projektu DH23P030W043 – Národní a kulturní identita českých komunit na Ukrajině v 19. – 21. století v movitém kulturním dědictví ČR, který naplňuje program a podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030 (NAKI III) financováno Ministerstvem kultury.
Těšíme se na vaši přítomnost.
V průběhu 19. století hledala řada našich krajanů lepší životní podmínky za hranicemi tehdejšího Rakousko-Uherska. Zatímco mnozí zamířili do Ameriky, od roku 1868 začalo vystěhovalectví směřovat také do carského Ruska. Na Volyni, dnes na západní Ukrajině, byla tehdy k dispozici rozsáhlá nabídka levné půdy. Přednáška přiblíží osudy této krajanské komunity, včetně zapojení volyňských Čechů do bojů za vznik i obnovu československého státu v obou světových válkách.
Češi po svém příchodu na Volyň zásadním způsobem ovlivnili hospodářský vývoj oblasti. V zemědělství používali místnímu obyvatelstvu dosud neznámé postupy a technologie. Při polních prací používali kovové pluhy a brány a pole hnojili chlévskou mrvou. Rovněž významnou měrou přispěli k rozvoji sadařství. Jako první začali na Volyni pěstovat chmel. Byli v tom nakonec tak úspěšní, že někteří podnikatelé chmel vydávali za žatecký. Díky tomuto kroku začali krajané postupně zakládat pivovary, kterých vzniklo postupně šestnáct. V jednom z nich se pivo vaří do dnešních dnů. Protože řada osob na pěstování chmele zbohatla, začali chmel označovat za volyňské zlato.
Přednáška se koná na základě podpory při řešení projektu DH23P030W043 – Národní a kulturní identita českých komunit na Ukrajině v 19. – 21. století v movitém kulturním dědictví ČR, který naplňuje program a podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030 (NAKI III) financováno Ministerstvem kultury.
Těšíme se na vaši přítomnost.
