Od pokladnic faraonů k moderním muzeím aneb Historie sběratelství a zrod muzeí, Mgr. Pavel Holman

O akci

Milí přátelé,

i během září se můžete přihlásit do Klubu cesty za poznáním, který zahajuje již svůj 11. ročník. Členství na celý školní rok stojí 300 Kč a zahrnuje vstup na všechny přednášky klubu od září 2026 do června 2027 i bezplatnou návštěvu výstav a akcí Muzea Nové Strašecí. Klub navíc během roku pořádá výlety, tematické vycházky a exkurze. Především je ale místem příjemných setkávání, společného poznávání, diskusí a rozšiřování obzorů.

Přidejte se k nám a objevujte s námi nová témata, zajímavé příběhy i nečekané souvislosti. Pokud si chcete nejprve některou z přednášek vyzkoušet, můžete přijít i bez členství – jednotlivé vstupné činí 40 Kč.

Proč lidé od nepaměti něco sbírají? A jak se z pokladnic panovníků, církevních institucí a soukromých sbírek postupně zrodila muzea, která dnes známe?

Právě na tyto otázky nabídne odpověď první přednáška podzimního cyklu Muzea: Strážci paměti a svědkové dějin, která se uskuteční v úterý 22. září 2026 od 17 hodin. Tématem Od pokladnic faraonů k moderním muzeím aneb Historie sběratelství a zrod muzeí nás provede Mgr. Pavel Holman, přední český muzeolog, vysokoškolský profesor Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a odborník na dějiny světového muzejnictví, sběratelství a teorii muzeologie.

Sběratelství provází lidstvo už od prvních civilizací. Vlastnictví cenných předmětů bylo symbolem nejen bohatství a moci, ale také společenské prestiže svého majitele. První sbírky jsou doložené u nejstarších civilizací starověku ve třetím tisíciletí př. n. l. Největšího rozmachu dosáhlo starověké sběratelství v antice. Nové impulzy přineslo křesťanství, do té doby hlavně světské sběratelství se začalo více orientovat na věci spojené s náboženstvím – liturgické předměty, roucha, a hlavně ostatky a relikvie. Největší sbírky měly různé církevní instituce a také panovníci. U nás byl proslaveným sběratelem císař a král Karel IV.

Velký rozmach sběratelství přinesla renesance, kdy se do popředí opět dostaly hlavně světské věci, zejména umění, přírodní vědy a nejrůznější kuriozity. Sbírat začali nejen panovníci a šlechta, ale také učenci z univerzit či bohatí měšťané. Některé tehdejší sbírky, zejména sbírky panovníků, se přitom staly základem dnešních významných národních muzeí a galerií (Louvre v Paříži, Kunsthistorisches Museum a Naturhistorisches Museum ve Vídni, Galeria degli Ufizzi ve Florencii atd.).

U nás mezi hlavní sběratele patřila šlechta. Mezi významné osobnosti patřil například Kašpar ze Šternberka, významný botanik, zakladatel paleobotaniky a spolu s bratry Presslovými spolutvůrce českého botanického názvosloví. Kašpar se také podílel velkou měrou na založení Národního muzea v roce 1818.

Muzea v dnešním slova smyslu začínají masově vznikat na přelomu 19. a 20. století pod vlivem Francouzské revoluce a zakládají je jak orgány státní správy a samosprávy, nebo odborné společnosti, tak soukromníci. Dnes na celém světě existuje několik tisíc muzeí zaměřených prakticky na vše, co lze sbírat. U nás je muzeí necelých 500. A jsou hojně navštěvována turisty i odborníky.

Přijďte se vydat na cestu dějinami lidského sběratelství a zjistit, že muzea nezačínají u vitrín, ale u lidské touhy uchovávat, poznávat a objevovat.