Loading
načítám data...

Videospoty ke 400. výročí Bitvy u Rakovníka 1620


Historie výzkumů polních opevnění u Rakovníka z podzimu 1620
Právě před 400 lety dorazila spojená císařsko ligistická armáda k
Rakovníku a k jejímu překvapení tu na ni čekala v bojovém postavení armáda stavovská.
Poslední pokus zastavit nepřítele před Prahou ale nakonec nevyšel kvůli neshodám ve velení, nedostatku žoldu i proviantu a k náladě svést konečnou bitvu nepřispělo ani mizerné počasí. Císařští tak pozice u Rakovníka po 9 dnech opustili a vyrazili na Bílou horu.
V rámci projektu 1620 Cesta k porážce jsme vám chtěli toto výročí
přiblížit řadou akcí, jež byly součástí několikadenního programu
(www.1620.cz). Situace v zemi nám to však neumožňuje, a tak jsme pro vás připravili několik videospotů, kterými Vám alespoň obrazově přiblížíme situaci na podzim roku 1620.
https://www.youtube.com/watch?v=Ej-SH_LqnNY

Polní opevnění u Rakovníka v kontextu dobové
teorie

Na polní opevnění vzniklá během několika málo dní u Rakovníka na podzim 1620 se můžeme podívat optikou dobových vojenských příruček, které byly vydávány pro potřeby tehdejších důstojníků a vojevůdců. Ne vždy bylo možné přesně dodržet návody a teorie se často musela přizpůsobovat terénu a možnostem vojska v praxi. Přesto rakovnická opevnění odpovídají dobovým teoriím a i po 400 letech vypovídají o obecně platné dobové vojenské taktice. Právě od 30. října 1620 začalo císařské vojsko v Olešenských lesích opevnění stavět poté, co z nich zcela vytlačilo stavovské na návrší Bendovku.
https://www.youtube.com/watch?v=Xaiu7TW-F6A&t=205s

Dělostřelectvo za třicetileté války
Ve dnech 31. října až 1. listopadu 1620 se u Rakovníka hodně střílelo z děl, jak uvádí dobové písemné prameny. Císařští zaměstnávali stavovské střelbou z děl, aby nezaznamenali dohodnutý a připravovaný odchod na Prahu. Při těchto bojích byl v blízkosti Maxmiliána Bavorského střelou z děla těžce raněn Marek Fugger z významné německé rodiny. Den na to zranění podlehl. 1. listopadu 1620 byl dokonce ligisty dobyt kostel sv. Jiljí na západním předměstí Rakovníka a od toho dne zbavený střechy a zasypaný zeminou sloužil jako dělostřelecký palebný post ligistů, ze kterého ostřelovali přes pozice stavovských město. Na několika místech dokonce začalo hořet, ale požár se vždy podařilo uhasit a město nebylo zničeno. Jak vypadalo dobové dělostřelectvo, jakou municí se střílelo a jakou roli sehrávalo v taktice vojsk třicetileté války?
https://www.youtube.com/watch?v=GcGxczo7K7Q&t=307s


Ranhojičství a ošetřování raněných za třicetileté války
Ve středu 4. listopadu 1620 byl u Rakovníka nepříjemně zraněn velitel císařské armády Karel Bonaventura Buquoy, když objížděl pozice během poslední větší potyčky mezi Poláky a Uhry. Protože jeho zranění na choulostivím místě hodně krvácelo, musel nadále vojsku velet z kočáru, kam byl uložen. Byla to ta poslední kapka, která zapříčinila, že od 5. listopadu 1620 byly pozice u Rakovníka postupně opuštěny? Jaké možnosti ošetření mohl dobový rahnojič Buquoyovi nabídnout? Jaká byla vůbec péče o zraněné ve třicetileté válce?
https://www.youtube.com/watch?v=uJg1jboWKD0

  Zavřít