Cesta k realizaci současné sochy
Po roce 1990, se vznikem Občanského fóra na Lánech, přichází skupina lánských občanů s myšlenkou zbudovat muzeum věnované prvnímu prezidentovi Československé republiky T. G. Masarykovi. Jednalo se o občany Lán, kteří byli z okruhu obnovené Masarykovy společnosti - odbočka Lány, Mgr. Danu Zámostnou, Ing. Milana Bechyně, Ing. Karla Mansfelda, Ing. Jana Loskota a pana Františka Poštu. Nešlo jim o výstavu či o pamětní síň, tedy něco, co zde již bylo koncem šedesátých let, ale o skutečné muzeum se vším, co k tomu patří. A protože Lány a prezidenti jsou spojité nádoby, došlo k závěrečnému jednání na Pražském hradě dne 31.10.1995 a zápisu ustavující schůze společnosti pro výstavbu Muzea T. G. M. V Lánech. Přítomni byli: Jan Loskot – starosta obce, J. Chaloupecký – přednosta Okresního úřadu Rakovník, F. Pošta – správce výstavy, Jaroslav Opat – Masarykův ústav
AVČR, Miloš Novotný – ředitel grafického ateliéru Leonardo, Jana Kamerová – vedoucí téhož ateliéru, T. Sedláček – ředitel správy zámku v Lánech, K. Mansfeld – předseda lánské pobočky Masarykovy společnosti, M. Bechyně – člen výboru lánské pobočky Masarykovy společnosti, J. Sedmidubský – ředitel Rakovnických keramických závodů, a.s. Rakovník,
I. Hájek – zástupce České národní banky, J. Kopačka – ředitel Komoreční banky, pobočka Kladno, J. Pecen – Česká zemědělská univerzita Praha, F. Povolný – ředitel Okresního muzea v Rakovníku, za Ministerstvo kultury – Josef Svoboda, náměstek ministra, M. Kudrna - odborník přes muzea a galerie, za Správu Pražského hradu ředitel I. Koukol,
za Kancelář prezidenta republiky I. Medek, za OVP – ředitel K. Pichlík.
Při jednání na Pražském hradě došlo k založení Nadace pro výstavbu a provozování Masarykova muzea. Setkání na Hradě zaštítil tehdy především Ivan Medek, tehdejší kancléř prezidenta Václava Havla, který později stál také nějaký čas v čele nadace.
Byl to právě entuziasmus lánských občanů, který vedl k nezdolné víře, že se dílo podaří a muzeum vznikne. Nadace získávala peníze, měla podporu vlády a vše se zdálo perspektivní a uskutečnitelné. Tehdy také došlo k setkání členů nadačního výboru se sochařem Petrem Novákem z Jaroměře (dozvěděli se o něm z tisku), jehož největším životním
snem bylo vytvořit jezdeckou sochu Tomáše Garrigue Masaryka. Obě strany projednaly realizaci zamýšleného projektu. Byly to tužby jaroměřského akademického i lánských občanů, které směřovaly ke společnému cíli. Sochař poté vytvořil voskový model jezdecké
sochy T. G. Masaryka, kde je zvláštností kůň v poklusu. Kdyby tehdy byl dostatek peněz, zřejmě by už dnes na Lánech tato socha stála. Tehdy ale bylo úkolem číslo jedna dobudovat rozestavěné muzeum, pro které už byla získána vhodná budova. Ale sponzoři se časem vytráceli, politika se měnila, pro mnohé byl Masaryk nebezpečným „mravním vzorem“, na první republiku se těžce navazovalo, nadace ztrácela podporu, navíc vláda
schválila zákon, kdy nadace nemohly získávat finance od státu. Práce se zastavily a budova muzea byla převedena do majetku budoucího provozovatele, tedy rakovnického muzea. V roce 1998 byla podepsána smlouva mezi tehdy Okresním muzeem v Rakovníku a Nadací o budoucím provozování muzea. Před vedením Okresního muzea byl potom postaven jediný úkol, a to zajistit tu nejnutnější finanční částku, muzeum v Lánech dobudovat a otevřít.
Byl to nelehký úkol, ale podařil se. Muzeum T. G. Masaryka v Lánech bylo slavnostně otevřeno dne 7.3.2003. Také původní scénář expozice doznal změn a úkolem bylo především zrealizovat postupně nově navrženou expozici věnovanou T. G. Masarykovi
a muzeum dostat do povědomí veřejnosti. Jedním z programů, kterého se muzeum od
roku 2007 pravidelně zúčastňovalo, byl Den T. G. M., jehož se později stalo hlavním organizátorem. Prvního ročníku se zúčastnila obec Lány, Klub českých turistů, Železniční klub turistů Lokálka z Ústí nad Labem, kde výrazným iniciátorem akce byl Ing. Josef Hendrich. Dále to byl Ing. Karel Huml z firmy Skanska a Ing. Radek Hofta. Den T. G. M.
se konal vždy v neděli, která byla nejblíže datu 7. března. Tento den se vždy pořádal turistický pochod na Lány, otvírala se výstava, probíhal pietní akt u hrobu T. G. Masaryka a České dráhy kromě roku 2009 realizovaly nostalgickou jízdu s parní lokomotivou a historickým salónním vozem T.G.M. z Prahy do Lán.
A právě v roce 2007 při Dni T. G. M. byl veřejnosti a novinářům sdělen úmysl zahájit veřejnou sbírku na jezdeckou sochu T. G. Masaryka v Lánech. Po tomto prohlášení bylo nutno zajistit banku pro otevření účtu. Nastalo úřednické martirium s realizací sbírky. V muzeu byla instalována dle regulí zapečetěná pokladna, byly zřízeny sběrné listiny a na informačním plakátu bylo zveřejněno číslo účtu, kam bylo možné posílat peníze. Zároveň byl ustanoven výbor pro postavení pomníku, ve kterém pracovaly Mgr. Irena Chovančíková – ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně, Mgr. Magdalena Mikesková – vedoucí lánské pobočky Muzea T. G. Masaryka v Lánech, Josef Babůrek - velký ctitel a sběratel Masarykových reálií, PhDr. JUDr. Ivan Fišer – právník a advokát, a Mgr. František Povolný – ředitel Muzea T. G. M. Rakovník. Tento výbor dále spolupracoval se sochařem Václavem Krobem a akademickým architektem Miloslavem Čejkou. Tajemnicí potom byla jmenována Kateřina Lepová z ekonomického úseku Muzea T. G. M. Rakovník. A protože již od oznámení záměru vyhlásit sbírku a postavit sochu jsme chtěli navázat na práci a jednání původního Nadačního výboru, oslovili jsme výše zmíněného akademického sochaře Petra Nováka. Pracovníci muzea už při založení sbírky pro postavení jezdecké sochy T. G. Masaryka v Lánech tuto sochu situovali před lánské muzeum. Zakladatelé sbírky si též nedělali přehnané naděje, že se finanční prostředky pohrnou snadno a rychle. Ale když sbírka ustrnula, byli osloveni senátoři, poslanci, velká města a jejich městské části, ale výsledek nebyl nikterak oslnivý. Mezi dárci převažovaly potom především z organizací Sokolské jednoty a Legionářské obce. Vidina realizace sochy se vzdalovala, když ji vzkřísil Čechokanaďan, který uviděl model u sochaře Petra Nováka a výrazně finančně podpořil budoucí dílo. Tak bylo možné uhradit ze sbírky alespoň modely 1:8 a 1:5 a sochař se rozhodl vytvořit hliněný model, z kterého by se sňaly formy. Protože ze zákona může veřejná sbírka probíhat pouze tři roky, informovali jsme se a příslušném odboru kraje, jak po třech letech sbírku ukončit a vypsat novou. Myšlenky o postavení bronzové jezdecké sochy T. G. M. v Lánech, kterou se v letech minulých už třikrát nepodařilo uskutečnit, jsme se nechtěli vzdát. Čas se mezitím nachýlil k loňskému Dni T.G.M. na Lánech, kde jsme poprvé široké veřejnosti představili za přítomnosti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha model sochy. To byl pro jezdeckou sochu historický okamžik, neboť slova středočeského hejtmana, že dnes odhalujeme model - za rok odhalíme sochu, naplnila letitá úsilí mnohých masarykovců od roku 1938, tedy od roku, kdy se poprvé začaly na sochu sbírat peníze. Středočeský kraj přispěl po návštěvě hejtmana do sbírky částkou dva miliony korun a tím bylo jasné, že socha bude tentokráte dokončena. Teď celá realizace spočívala na sochaři, který zhotovil drátěnou kostru, na niž vymodeloval jezdce na koni, kterého dál hlínou „oblékal“, denně vlhčil a doplňoval odpadlé části, až mohl výbor shlédnout sochu ve skutečné velikosti a síle. Štukatéři sňali formy a zástupcům realizačního výboru společně s hejtmanem Středočeského kraje D. Rathem byla představena ve slévárně v Horní Kalné sádrová socha.
Socha byla odlita z bronzu z třiceti dílů, ve slévárně na ní pracovalo dvanáct odborníků po dobu šesti měsíců. Socha váží cca 1200 kg. Nyní je socha opatřena patinou. Dne 4. března 2010 ji čeká převoz a umístění na pískovcový podstavec. Pískovcový podstavec navrhl akademický architekt Miloslav Čejka a jeho výrobu realizoval Hynek Shejbal.