Vývoj Rakovnicka v pravěku a rané době dějinné
Starší doba kamenná (paleolit)
Archeologická expozice v prvním patře muzea seznamuje návštěvníky s pozůstatky pravěkého osídlení našeho regionu. Nejstarší památky (dva kamenné nože a sekáč z Lužné) jsou staré 250 000 let. Významným nálezem nadregionálního významu z období středního paleolitu (250 000 - 40 000 př. n. l.) je křemencový pěstní klín z povrchového naleziště u Mutějovic. Z následujícího klimaticky drsnějšího období mladšího paleolitu (40 000 - 10 000 př. n. l.), kdy se štípané nástroje zjemnily do podoby drobnější čepelové industrie, pochází náhodný, zato však velmi významný nález listovitého pazourkového hrotu kopí z pole u Povlčína, jeden z mála tohoto druhu z území naší republiky. Přední čeští archeologové se zabývali výzkumem pozůstatků významného sídliště lovců sobů (20 000 let) v cihelně nedaleko obce Lubná, objeveného v r. 1890. Vedle fosilních kostí sobů, antilop, koně, nosorožce i zubra a pazourkových nástrojů (nože, hroty, škrabadla), zde odkryli několik ohnišť a kulturních vrstev.
Mladší apozdní doba kamenná (neolit a eneolit)
Období mladší doby kamenné - neolitu - (5500 - 4500 př. n. l.) je zastoupeno památkami na první zemědělce na našem území. Kamenné drtiče na obilí, broušené sekerky, klíny, sekeromlaty a vývrtky vzniklé při jejich výrobě, ale i celé nádoby hruškovitých, bombovitých a kulovitých tvarů s pupky a s charakteristickou volutovou a vypíchanou výzdobou pochází převážně z okolí Chrášťan, Kolešovic, Hořoviček a Lubné. Z vypálené hlíny se vyráběli i lžíce nebo chřestítka (rachlátka) a figurky zvířat. Z pozdní doby kamenné - eneolitu - (4500 - 2300 př. n. l.) pochází zlomky nádob kultury nálevkovitých pohárů z keramické pece u Senomat, keramika ze zbytků hrobů u Chrášťan a také náhodný nález pazourkového srpu mezi Všetaty a Velkou Bukovou.
Doba bronzová
Hustší osídlení bylo zaznamenáno ve starší době bronzové (2300 - 1300 př. n. l.), rozvíjela se nová odvětví - výroba a zpracování mědi a bronzu. Často jsou nalézány hromadné záměrně uložené poklady (tzv. depoty) bronzových hřiven, jako např. v roce 1983 při hluboké orbě na poli u Hořoviček (73 ks, 13 kg). Nově se objevují nálezy zbraní a šperků, s rozvojem hrnčířství souvisí bohaté nálezy únětické keramiky rozšiřuje se plocha obdělané půdy. Nositelé knovízské kultury v mladší době bronzové (1300 - 700 př. n. l.) nám zanechali množství dokladů svého života na sídlištích a pohřebištích. Dvě z nich byla prozkoumána u Mšece a u Šanova.
Doba železná
Starší dobu železnou (700 - 400 př. n. l.) reprezentuje nález hrobky s kamenným pláštěm kultury bylanské s typickou pohřební keramikou z Kněževse a bohatý knížecí komorový hrob z Hořoviček, ze kterého pochází známá faléra - železná součást koňského postroje zdobená a plátovaná bronzem s motivy lidských hlaviček, které předznamenávají příchod dalšího období - kulturu laténskou (400 - 0). V té době obývaly naše území kmeny Keltů. Za množství nálezů je třeba jmenovat známou opukovou hlavu keltského héroa nalezenou v pískovně nedaleko Mšeckých Žehrovic. Dnes víme, že Kelty do oblasti kolem Mšeckých Žehrovic přilákalo surovinové bohatství - ať už to byla železná ruda, což dokládá objevená železářská huť s několika pecemi u Mšece, nebo švartna (sapropelit), ze které vyráběli působivé černé náramky v Krásné Dolině u Lužné nebo v okolí Srbče a které se staly předmětem obchodu v tehdejší keltské Evropě.
Doba římská, stěhování národů a příchod Slovanů
Doba římská a období stěhování národů (0 -6./7.stol) jsou v regionu doloženy jednotlivými nálezy. Podařilo se odhalit a prozkoumat železářskou osadu z poloviny 3. – počátku 5. století u Přerubenic, z jejíhož výzkumu v letech 1993 – 1995 jsou bronzové a železné předměty (destičkovitá a zlomek terčíkové spony, pinzeta, kování, šídlo), zlomek skleněné nádoby a na Rakovnicku zatím první tzv. terry sigillaty (keramika importovaná z římského impéria) z dílny porýnského mistra Julia I. z let 170/180 – 230/240 n.l.Výrazné etnické posuny přivedly na území naší republiky první slovanské kmeny, doklady slovanského osídlení ze 7.- 8. stol. na Rakovnicku však prozatím nebyly nalezeny.
Až v dalším tzv. středohradištním období (9. a počátkem 10. století) vzniklo hradiště na Dřevíči u Kozojed s funkcí pro náš region rozhodující. Vedle slovanské keramiky s typickou vlnicí se objevují jako milodary zprvu na žárových plochých i mohylových, později pod vlivem Přemyslovskými knížaty prosazovaného křesťanství na kostrových pohřebištích bronzové a stříbrné záušnice, ale milodarů postupně ubývá.
Pazourkový hrot kopí ze straší doby kamenné, Povlčín
Bronzové hřivny z hromadného nálezu ze starší doby bronzové,Hořovičky
Bronzová sekerka s lištami ze starší doby bronzové,Chrášťany
Ozdobná postranice uzdy(faléra) z bohatého knížecího hrobu z přelomu starší a mladší doby železné,Hořovičky
Pohled do expozice pravěku - doba bronzová