Geologie a hornictví
Rakovnický okres se skládá ze dvou hlavních geologických celků - rakovnické permokarbonské pánve a břidličnaté proteozoické oblasti. Okrajově do oblasti zasahuje také džbánská křídová tabulová plošina a čistecko-jesenický masív. Také expozice, umístěná v suterénu muzea, je rozdělena na čtyři části a každá z nich prezentuje typické horniny dané oblasti. Vše je doplněno mapami, schématy a fotografiemi.
Rakovnická permokarbonská pánev
Rakovnická permokarbonská pánev se rozkládá v severozápadní a střední části okresu. Její součástí je i rakovnická kotlina, kde se nachází i nejnižší část pánve. Oblast je tvořena především prvohorními sedimentárními horninami. V oblasti jsou převládajícími horninami slepence, arkosové pískovce, jemné slídnaté pískovce a lupky. Vyskytují se zde také uhelné sloje kvalitního černého uhlí o mocnosti 1 - 5m. Uhlí se v minulosti těžilo v několika stovkách těžních jam. V součastnosti se těží především žáruvzdorné lupky. Malá část oblasti je kryta třetihornimi písky a štěrky.
Džbán
Oblast Džbánu zaujímá severní část okresu a okolí Nového Strašecí. Je tvořena druhohorní křídovou tabulovou plošinou. Vlivem eroze byla tabule značně narušena a na mnoha místech se vytvořila údolí mající podhorský až horský charakter. Celá oblast leží na podloží tvořených vrstvami svrchního permokarbonu. Na nich téměř vodorovně leží vrstvy svrchní křídy. Tyto jsou tvořeny hlavně slínitými pískovci, písčitými slíny (souhrně nazývanými opuka) a místy jílovci. Opuka je sedimentární hornina mořského původu. Její původ dokládají otisky lastur, ulit měkkýšů a zbytky křemitých hub (jehlice).
Čistecko - jesenický masív
Tato typicky žulová oblast se nachází v západní části okresu. Dělí se na dvě pásma proterozoických (starohorních) hornin. Severní, menší část je tvořena hlavně žulou tiského typu. Jižní, větší část je pak tvořena převážně granodioritem. Obě pásma odděluje pruh starohorních fylitů. Na rozhraní s žulou došlo k metamorfóze (přeměně) na kontaktní rohovce. Povrchovým zvětráváním žuly vznikají svérázné formy balvanitého rozpadu (viklany, kamenná stáda, skalní města aj.). Do západní části oblasti zasahují výběžky Žihelské brázdy, kterou charakterizují zejména arkózy, pískovce a jílovce.
Břidličnatá proterozoická oblast
Břidličnatá proterozoická oblast se nachází v jižní a jihovýchodní části okresu, přibližně na území známé jako Křivoklátsko. Tuto oblast tvoří několik geologických jednotek starohorního, prvohorního, druhohorního, třetihorního i čtvrtohorního stáří. Starohory neboli proterozoikum převládají a tvoří tři čtvrtiny území. Převládajícími horninami jsou zde jílovité břidlice, drobové břidlice a droby. Další významné prvohorní horniny jsou diabasy, spility, buližník, břidlice, pískovce, slepence, andezity, dacity a ryolity. Druhohory jsou zastoupeny velmi sporadicky usazeninami náležející k české křídové pánvi. Třetihorní usazeniny pokrývají v oblasti jen malé plochy. Jsou zde zastoupeny převážně žlutohnědými písky, štěrky a prachovitými jíly. Mnohem větší význam mají čtvrtohorní uloženiny, kde se uplatnila činnost vody. Okolo řeky Berounky se tak vyvinuly tři terasovité stupně. Materiál teras pochází hlavně ze zvětralých permokarbonských hornin. Kromě terasových uloženin se zde nacházejí také kamenité sutě, svahové hlíny. Čtvrtohory zastupují spraše a sprašové hlíny.
Součástí této expozice je ukázka hornické štoly s figurínou horníka. Znázorňuje těžbu lupku na Rakovnicku. V okně v čele chodby je možno vidět při práci středověkého horníka. Jedná se o výřez z ilustrace ze 16.stol.
Expozice - geologie a hornictví, ukázka těžby lupku.