SOUTĚŽ O VELIKONOČNÍHO BERÁNKA
Symbolika velikonočního beránka
Pro poslední generace se piškotový beránek stal stejným symbolem velikonoc jako kraslice, mazanec a pomlázka. Beránka pečeme doma v nových i ve starých formách po babičce nebo si můžeme vybrat z bohaté nabídky pečiva na současném trhu. Jaký je tedy vztah beránka a velikonoc? Symbolika velikonočního beránka je velice stará, souvisí s magií jarních obřadů předhistorických pasteveckých kultur. Beránka najdeme v křesťanské ikonografii vycházející z textů Starého i Nového zákona jako symbolické zobrazení Ježíše Krista.
Symbol oběti a vzkříšení. Ve starých kulturách Přední Asie byl beránek vedle kozla nejběžnějším obětním zvířetem pravděpodobně pro svou mírnou povahu a ochotu nechat se vést k porážce. Ve Starém zákoně najdeme řadu dokladů, že beránek byl u Izraelitů běžné obětní zvíře (denně se obětoval beránek za odpuštění hříchů). V tomto smyslu ukazuje Nový zákon symbolicky Ježíše Krista jako beránka (Beránek boží, který snímá hříchy světa) a jeho oběť na kříži. Na znamení zázračného vysvobození Izraelitů z egyptského zajetí se každoročně konala v Izraeli slavnost Pascha (tj.období velikonoc), každý rok večer 14. nisanu obětovali otcové rodin jednoročního neposkvrněného beránka na chrámovém nádvoří v Jeruzalémě. Podle textu Nového zákona zemřel Ježíš ve stejnou hodinu, kdy se zabíjeli beránci pro tuto velikonoční slavnost. Symbol oběti vidíme i na jiných místech biblického textu. Srovnává se i starozákonní obětování Izáka (místo něhož byl obětován beránek) s novozákonní Kristovou obětí na Golgotě. Často nacházíme vyobrazení ležícího beránka s korouhví a palmovými ratolestmi jako symbol Vzkříšeného Ježíše. Velikonoční beránek je tedy nejčastějším alegorickým ztvárněním Ježíše obětovaného na kříži a vítězný beránek je pak symbolem Vzkříšení.
Beránek jako obřadní pokrm. Pro národy staré Palestiny byl pečený beránek významnou součástí obřadní hostiny a dodnes patří do skladby velikonočního jídelníčku židů. I podle textu Nového zákona zasedl Ježíš Kristus se svými učedníky při Poslední večeři právě k tomuto pokrmu. V našem prostředí nebylo skopové maso v takové oblibě, proto se v našem typickém velikonočním jídelníčku objevuje beránek spíše ve formě pečiva. A takto byl a je velmi rozšířeným svátečním pokrmem, o čemž také svědčí řada dochovaných keramických i kovových forem beránka. Původní symbolika se pro současného člověka také posunula. Dnešní lidé beránka chápou ve zjednodušené formě jako symbol jara a probouzející se přírody.
velikonoční beránek
1.ročník "Soutěže o velikonočního beránka"
Velikonoční klání v novostrašeckém muzeu doznalo v letošním roce výraznou změnu. Příznivci „Soutěže o nejkrásnější novostrašeckou kraslici“ nemuseli být zklamáni, neboť tuto akci nahradila novinka v podobě „Soutěže o velikonočního beránka“. Účastníci prvního ročníku se sešli v pátek 15.4. 2011 ve 14.00 hod. ve výstavní síni Muzea v Novém Strašecí. Na návštěvníky čekala přehlídka soutěžních beránků, zajíců a zdobených vajíček, hudební vystoupení studentek novostrašeckého gymnázia, malé občerstvení a především zastavení se v předvelikonočním úklidu a posezení v příjemném prostředí novostrašecké výstavní síně.
Soutěžilo se ve dvou kategoriích. Pětičlenná komise anonymně hodnotila vzhled a chuť soutěžního pečiva. Pořadatele i návštěvníky mile překvapil počet soutěžních výtvorů – celkem se sešlo 19 soutěžních kousků, takže komise při ochutnávce byla skutečně nadmíru vytížená.
Komise zasedala v následujícím složení:
Miluše Jůnová - ředitelka domova seniorů
Libuše Vosátková- místostarostka Nového Strašecí
Richard Spiegl - ředitel gymnázia Nové Strašecí
Mariusz Stanisław Walczak (administrátor), farář v Novém Strašecí
František Povolný - ředitel Muzea T.G.M. Rakovník
Tři nejúspěšnější soutěžící v obou kategoriích si odnesli diplomy a hezké ceny. Soutěžícím do 15 let pak byly předány pamětní listy s poděkováním za účast. Závěr soutěže patřil společné ochutnávce soutěžního pečiva.
Jaké jsou tedy výsledky prvního ročníku?
Kategorie „Nejkrásnější beránek“:
1.místo – Žaneta Svobodová, ISŠ Jesenice – obor cukrář (50 bodů – maximální počet)
2.místo – Petra Šterclová, ISŠ Jesenice – obor cukrář (47 bodů)
3.místo – Klienti Domova seniorů Nové Strašecí (46 bodů)
Kategorie „Nejchutnější beránek“
1.místo – Karolína Krátká, ISŠ Jesenice – obor cukrář (43 bodů)
2.místo – Šárka Hoblíková, Rakovník (42 bodů)
3.místo - Žaneta Svobodová, ISŠ Jesenice – obor cukrář (39 bodů)
Pořadatelé srdečně děkují všem dalším účastníkům soutěže:
- Jaroslavě Strnadové z Nového Strašecí
- Mgr.Magdě Elznicové Mikeskové a Miroslavě Hoblíkové (Muzeum T.G.M. Lány)
- Elišce Šmídové z Rakovníka
- Kristýně Kosové, Martině Šrolové a Tereze Vyskočilové – žákyním 7.B ZŠ Nové Strašecí
- Kateřině Barochové, Marii Kolářové a Lucii Kozlové – žákyním 7.B ZŠ Nové Strašecí
- Tereze Fořtové, Jiřině Duchkové, Kateřině Vodákové, Veronice Malíkové a Veronice Opltové – žákyním 8.B a 8.C ZŠ Nové Strašecí
- Elišce Kuchyňkové a Monice Noskové – žákyním 8.C ZŠ Nové Strašecí
- Veronice Tůmové z ISŠ Jesenice, obor cukrář
- celé třídě 1.D ZŠ Nové Strašecí
- Pekařství Špáňa ze Šanova
- Světle Čížkové z Nového Strašecí
- Aničce Vrbové z Nového Strašecí
- Honzíkovi Vrbovi z Nového Strašecí
- B.Kleindienstovi z Nového Strašecí
Zvláštní poděkování patří panu Petru Volfovi za ceny věnované do soutěže (soubor keramických nádob, které oceněným udělaly skutečnou radost)
Těšíme se na další ročník „Velikonočního beránka“
Nejkrásnější beránek - 1.místo
Nejkrásnější beránek - 2.místo
Nejkrásnější beránek - 3.místo
Nejchutnější beránek - 1.místo
Komise v plné práci
Soutěžní pečivo - sliny se sbíhají
Soutěžní beránci, zajíčci a vajíčka