MĚSTO NOVÉ STRAŠECÍ
Historie města
Město Nové Strašecí leží v rakovnickém okrese 40 km západně od Prahy. Název je pravděpodobně odvozen od jména majitele - ves lidí Strachových - Strašecie.
Dějiny Strašecí jsou spjaty s historií křivoklátského panství. První písemná zpráva se váže k roku 1334, tehdy byla ves Strašecí zastavena panu Menhartovi z Olbramovic. V roce 1340 se připomíná Strašecí jako městečko připojené k hrádku Křivoklátu. V době husitské se Strašecí přiklonilo k husitům. Za vlády panovníka Jiřího z Poděbrad bylo město vypleněno královským vojskem za podporu pana Jindřicha z Kolovrat, odpůrce krále. V majestátu krále Vladislava Jagellonského z roku 1480 se uvádí, že městečko má nadále zůstat v majetku českého krále a obdrželo pečeť se znakem (poprsí krále, po levé straně se vzpíná český lev, na levé straně je písmeno W).
Po zničujícím požáru v roce 1554 bylo městečko obnoveno pod jménem Nové Strašecí. Po roce 1560 byl hrad Křivoklát i s Novým Strašecím v majetku pana Ladislava ze Šternberka. V té době městečko hospodářsky vzkvétalo díky zemské cestě, která městem procházela. Rozvíjel se obchod (s dobytkem a ovčí vlnou) a řemesla (hrnčířství, kovářství). Ve městě byla zřízena škola. Doby klidné byly vystřídány sociálními i náboženskými nepokoji v 17.století. Jejich následkem bylo odebrání některých královských výsad. Rovněž těžce dolehla na město třicetiletá válka, město bylo v sutinách, zbylo 53 obydlených domů se 400 obyvateli. Až do poloviny 19.století bylo městečko střídavě pod správou různých majitelů.
Po roce 1848 byl ve městě zřízen berní a soudní okres s příslušnými úřady. V roce 1891 byla zřízena pokračovací škola a roku 1897 dokončena výstavba budovy pro měšťanskou školu. Rozvíjel se obchod, řemesla, vzniká tiskárna a továrna na výrobu škrobu později přeměněna na výrobu dřevěného zboží, jež měla svou tradici v obci Pecínov. Po první světové válce nastává stavební rozvoj, vedle nové obytné čtvrti je vystavěna okresní hospodářská záložna a okresní dům. Kulturní činnost rozvíjely osvětové spolky, muzeum a knihovna.
Z významnějších staveb ve městě je třeba jmenovat radnici na náměstí a původně gotický kostel zasvěcený Narození Panny Marie. Ve východní části města se nachází kaple sv.Isidora z r.1715, nyní používaná jako hřbitovní kaple. Restaurováním a přestavbou původní židovské synagogy vznikl Husův sbor (modlitebna církve československé husitské). Zajímavá je i stavba větrného mlýna z roku 1832 (nyní obytná budova).
Nejstarší vyobrazení města
